Je to pár měsíců, co jsem dočetla knihu Skleněný pokoj od Simona Mawera. Tato kniha má u nás několik vydání. Já jsem si pořídila to s filmovou obálkou. Nicméně do knihy i příběhu jsem se zamilovala. Miluju příběhy lidí a rodin z druhé světové války a i historickou literaturu celkově. Tenhle titul mi ale přirostl k srdci daleko víc, protože jsem osobně před pár lety navštívila vilu Tugendhat a úplně jsem se do ní zamilovala. A to i přesto, že tyhle strohé domy nejsou vůbec můj styl. Teď bych Vám ráda představila knížku a sdílela pár dojmů z tohoto výletu. 

Vila Tugendhat

Vilu postavil architekt Mies van der Rohe v roce 1928. Zadavatelem stavby byli manželé Greta a Fritz Tugendhatovi. Greta byla dcerou textilního průmyslníka, Alfreda Löw Beera, který dal pozemek na kterém vila stojí i samotnou stavbu jako svatební dar novomanželům. Komu by se nelíbilo mít takového tatínka, od kterého dostanete k svatbě dům, že? Fritz byl také dědicem textilního impéria. Jak už všichni víme, nebo možná tušíme, vilu a její obyvatele nepotkal zrovna nejšťastnější osud. Po válce byla vila nucena fungovat jako dětská ozdravovna.
V roce 1963 si naštěstí někdo všiml jejího kulturního a historického potenciálu a byla prohlášena za kulturní památku. Svou kariéru ukončila v roce 2001, kdy byla zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. 

Vila se nachází v Brně, ve vilové čtvrti v katastrálním území Černá pole. Vila je součástí mnohem většího pozemku. Pokud někdy půjdete na prohlídku, můžete zahlédnout i vilu Löw-Beere, ve které Greta vyrostla. Právě část tohoto velkého pozemku věnoval Gretě její otec. Tato vila je také přístupná v rámci prohlídky, pokud byste měli zájem. 

Stavba vily se v architektonických kruzích považuje za velice převratnou. Na svou dobu měla velice moderní vybavení a byli použity velmi drahé, luxusní a neobvyklé materiály. Dům byl opatřen velkými prosklenými okny v každé místnosti. Konstrukce celého domu je z oceli, obývací část domu je až nad očekávání veliká. Použilo se i mnoho velmi drahých materiálů – jako je například onyxový mramor, travertin či dýhy vzácných stromů. Ačkoliv se tato stavba prohlašuje za stavbu funkcionalistickou, použití těchto materiálů tomu zcela odporuje. 

Co mě na první pohled zaujalo, byl trošku nesoulad s tím, co jsem viděla, když jsme přišli k vile, s tím, jak znám ikonické obrázky této stavby. Dívala jsem se na přízemní dům, a to i přesto, že na všech fotkách, které s vilou jsem kdy viděla a znám, je to vila minimálně dvoupodlažní. To je dáno zvolením opačného konceptu. V horním patře je přijímací hala, ložnice manželů Tugendhatových, dva dětské pokoje a pokoj vychovatelky a také rozlehlá terasa. K hornímu patru také přiléhá byt správce domu a také garáž, kam se pohodlně vejdou dvě auta. 

V prostředním patře se pak nachází obytná a reprezentativní část domu. Právě v tomto patře nalezneme slavnou onyxovou příčku, kterou už jednou někdo zachránil tím, že jí zabednil tak, aby se vyhnula nacistickému řádění během druhé světové války. Co je na onyxové stěně zajímavé a jedinečné je to, že pokud na ní dopadají sluneční paprsky v určitém úhlu, změní se její barva. V tomto patře najdeme také zimní zahradu. Další zajímavostí tohoto patra jsou okna z průzračného skla, kdy dvě ze sedmi tabulí je možné pomocí mechaniky zasunout tak, že vznikne krásný otevřený prostor s krásným výhledem do zahrady a na vzdálené panorama hradu Špilberk.

Ve spodním patře pak bydlelo služebnictvo a bylo zde technické zázemí. Nachází se zde strojovna vzduchotechniky, kotelna, strojovna pro okna, prádelna, fotokomora a místnost pro kožichy. Dům se vytápěl částečně radiátory a částečně horkým vzduchem. Dnes jsou samozřejmě tyto „vymoženosti“ pro nás normální a zastaralé, ale věřím tomu, že na rok, kdy vila vznikla to byly opravdu skutečné výkřiky moderní technologie. 

Všechny tyto prostory si pak můžete prohlídnout v rámci rozšířené komentované prohlídky, kam jsme se vypravili i my. Bylo to tedy už v roce 2018, ale počítám, že od té doby se nic nezměnilo. Ač tento styl staveb nemám úplně v oblibě, vila mě naprosto uchvátila, a to hlavně tím množstvím prostoru, vkusným zařízením a čistými liniemi a hlavně tím, že dovnitř pronikalo okny dostatek světla. Úplně jsem Gretě záviděla ten krásný výhled u kterého mohla ráno pít kávu a samozřejmě Fritzovi jeho obrovskou knihovnu. Náš průvodce nám o vile moc hezky povídal a věděl o domě opravdu hodně a zvládal také odpovědi na všetečné otázky návštěvníků. 

Vila prošla v letech 2010 až 2012 velmi zdařilou rekonstrukcí, aby se tak co nejvíce zase zpět přiblížila podobě, ve které jí mohli znát manželé Tugendhatovi.

Kniha Skleněný pokoj – Simon Mawer

Jejich příběhem se velmi volně inspiroval spisovatel Simon Mawer v knize Skleněný pokoj. Ocitáme se v prostorách vily Landauer, jejichž obyvatelé jsou mladí manželé Landauerovi. Viktor je majitelem velmi úspěšné automobilky. Zajímavostí je, že autor skutečně vilu v devadesátých letech osobně navštívil a její osud i prostory ho inspirovali k napsání tohoto románu, jehož základním těžištěm jsou neobvyklé lidské osudy, které jsou těsně spjati s tímto místem. Ale byť je příběh, který se na stránkách knížky Skleněný pokoj ukrývá pouhou fikcí, pozorný čtenář a návštěvník skutečné vily Landauer určitě podobnosti vycítí. 

Autor dokáže vyvolat zvláštní atmosféru. Jeho popisy všeho jsou velmi krátké a dalo by se říci, že je autor skoupý na slovo, ale přesto dostaneme nevšední čtenářský zážitek, Popisované věci tak před sebou vidíme, cítíme vůně a v hlavě se nám míhá nespočet obrazů, jako bychom se koukali na film. 

Ocitáme se ve světě 20. let minulého století, kdy byli všichni plní nadějí a ideálů. V této době se poprvé objevují myšlenky, že přece nezáleží na tom, jakého je kdo vyznání a jakým mluví jazykem. Důkazem toho je i manželství Liesel a Viktora, kdy ona je křesťanka, on je Žid, i když v jeho rodině se židovské zvyky nikdy aktivně nepraktikovali a rodina dokonce slaví Vánoce. Jak jistě víme, tak za pár let bude právě národnost, nebo původ Viktora problém pro Hitlera a nacistické Německo, což se také promítne do děje, ale to nebudu předbíhat. 

Mladí manželé oba dva vyrostli v domech, které jsou cihlové, těžkopádné a tradiční. Proto si svůj nový domov vysní jako protipól toho, kde vyrostli a na co jsou zvyklý. (pozn. Pokud se půjdete podívat na vilu Tugendhat a budete mít prostor se projít byť jen zvenku okolo vily Löw Beere, určitě také na první pohled zaznamenáte markantní rozdíl v obou stavbách.) 

Život plyne dál i s tím, co vše život přináší. Kromě dětí se do života Liesel a Viktora vkrade zrada, lež a tajemství. Na pozadí těchto osobních tragédií se ve vedlejší zemi začíná moci ujímat Adolf Hitler, který bude mít na svědomí rozvrácení mnoha rodin a zpřetrhání mnoha pout. Viktor a Liesel tak musejí svůj život opustit a začít znovu jinde. 

Celý román je prodchnutý erotickými scénami, které dávají příběhu mnohem větší hloubku. Je to možná i tím, že netradiční a nekonvenční dům poskytl jejich majitelům také moderní a velmi emancipovaný pohled na svět. Alespoň tedy všem ženským postavám. Co mi tedy vadilo byla autorova představa, že každá žena tajně sní o své nejbližší přítelkyni. Nemám nic proti stejnopohlavním párům, ale přišlo  mi to v příběhu dosazené již na sílu. Kdyby to tam nebylo, nijak bych se nezlobila. Dále mě trošku mrzí, že tam bylo dost zajímavých postav, jejichž příběhy vyšuměli do zatracení. 

Mé hodnocení knihy

Z knihy mám celkově velmi hezký pocit. Moje představivost jela na plné obrátky, a to i hlavně z toho důvodu, že jsem ve vila před pár lety byla, ale stále jí mám v živé paměti, jako by to bylo včera co jsem se procházela obývákem rodiny Tugendhatových. Oceňuji i to, že byť jsou Landauerovi smyšlená rodina, s tou původní má společného opravdu hodně. Bylo to zase něco jiného, než ty klasické válečné knihy z koncentračních táborů, které u nás v tak hojné míře vycházejí. 

Určitě bych knihu mohla doporučit a hodnotím krásnými čtyřmi hvězdičkami z pěti. 

A co vy? Byli jste se podívat na nějakém místě, které bylo hlavním hrdinou  nějaké knihy, nebo Vás naopak kniha inspirovala k návštěvě nějakého místa?  

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..